Zeidlerové (1621 - 1633 + 1636 - 1651) a Albrecht z Valdštejna (1633 - 1634)

21.05.2020 10:18

Postup konfiskace mimoňského panství po bitvě na Bílé hoře a útěku Jana Myllnera z Mimoně byl rychlý. Bez jakéhokoliv šetření o majetkových poměrech bylo 7. prosince 1620 z rozkazu královského místodržícího Karla z Lichtenštejna, zabráno ve prospěch císaře, společně se všemi dalšími majetky Petra a Jana Myllnerových. Připomeňme jen, že se jednalo o panství Mimoňské, panství Děvínské, statek ve Zvoleněvsi a tři domy v Praze a další majetky mezi Kladnem, Prahou a Kralupy nad Vltavou.

Mimoň tedy byla od prosince roku 1620 pod správou císařských hejtmanů Dionýze Kluga a jistého Lorenze. Tento stav trval až do 23. července roku 1621.

V roce 1621 poskytl Johann Zeidler von Berbisdorf auf Boden a Dittmannsdorf zvaný Hofmann (1578–1635) císaři Ferdinandovi II. Štýrskému půjčku 32 650 rýnských zlatých a za to získal od finanční správy císaře na 18 let panství se zámkem v Mimoni s hradem Ralsko a sousední panství Děvín s hradem Děvín. Tato panství Mimoň a Děvín pocházela z vyvlastnění po Johannu Müllnerovi z Mühlhausenu, královského českého kancléřského sekretáře, který se za stavovského povstání, 8. listopadu 1620 zúčastnil bitvy na Bílé hoře na straně protestantských českých stavů.

 

 

Ilustrační obrázek:
Císař Ferdinand II. postupuje zástavou kurfiřtu saskému Johannovi Zeidlerovi zvanému Hofmann
panství Mimoň. Datace: 23. červenec 1621. (zdroj: Státní oblastní archiv Praha)

Místo splacení půjčky císařem Ferdinandem II. Štýrským, přijal Johann Zeidler von Berbisdorf zvaný Hofmann v roce 1626 vládu nad Mimoňským a Děvínským panstvím s dědickým právem. A tak se paradoxně protestantský šlechtic stal pánem na Mimoni a přijal dokonce revers, že na svém panství nezavede jiné náboženství než katolické. A to pod svou osobní zodpovědností. Navíc se vzdal náhrady za škody způsobené v listopadu 1620 vpádem polského oddílu císařské armády. Se vstupem do této části země přijal i českou státní příslušnost.

V roce 1629 koupil Johann Zeidler z Berbisdorfu zvaný Hofmann saské vesnice Würschnitz, Kleinnaundorf (dnes obě části Tauschy) a Neuendorf v Sasku, ovšem nikoliv proto, aby rozšířil Mimoňské panství, ale proto, že byly vázány na saský Berbisdorf u Drážďan, odkud pocházel jeho rod, jako dědictví.

Když Švédové vstoupil do třicetileté války, vtrhly švédské jednotky také do severních Čech, a v roce 1628 vyplenily a zapálily zámek v Mimoni. Bylo to již v pořadí druhé vyplenění a vypálení mimoňského zámku.

Johann Zeidler von Berbisdorf zvaný Hofmann měl během třicetileté války, jako vysoký saský úředník podíl na tažení Sasů na Prahu, kterou ovládli.

25. května 1632 se ale Prahy zmocnil Albrecht z Valdštejna a Sasy z Čech postupně vytlačil. Zeidlerovo jednání bylo uznáno jako zrada císaře Ferdinanda II. Štýrského, a za to byl zbaven majetku a jeho panství na Mimoni a Děvíně byla převedena roku 1633 do držení Generála a Polního maršála Albrechta z Valdštejna, vévody Frýdlantského a Mecklenburgského.

 

Albrechtovi z Valdštejna byla panství Mimoň a Děvín s hradem Ralsko převedena jako náhrada za válečné výdaje v tažení proti Sasům. Odhadní cena byla stanovena na 39 878 kop grošů míšeňských. Do pádu Albrechta z Valdštejna, vévody z Frýdlantu tehdy zbývalo jen devět měsíců, takže mimoňské panství se již nestačilo zapojit do Valdštejnových praktik a naopak, Albrecht z Valdštejna nebyl pro mimoňské panství nijak významným majitelem, právě z důvodu jeho velmi krátkého, ne-li úplně nejkratšího držení ze všech. Albrecht z Valdštejna byl zavražděn v Chebu 25. února 1634.
 
Císařská pokladna zabavila Valdštejnovy majetky, mezi nimi i mimoňské panství, které se opět v roce 1634 dostává pod císařskou správu.
 
V říjnu roku 1634 se objevila "Obšírná gruntovní zpráva frýdlandské ohavné vraždy", která se připisuje Janu Putzovi z Adlersthurnu. Císařskému radovi a od roku 1651 budoucímu pánovi na Mimoni. I když důkazy v této zprávě byly nahrazovány spíše jen silnými slovy, přesto to mějme na paměti,až se budeme později zabývat jeho horlivou náboženskou aktivitou, v níž pokračoval ještě důrazněji jeho syn.
 
Johann Zeidler von Berbisdorf zvaný Hofmann umírá roku 1635 ve svém domě v Drážďanech a vdova Magdalena Zeidler von Berbisdorf, manželka z třetího manželství, po přestupu na římsko-katolickou víru požádala jménem svým a svých dětí, aby jí bylo navráceno panství, zabavené jejímu manželovi, který mezitím zemřel. Prosba došla laskavého vyřízení a v srpnu roku 1635 jí byla panství přislíbena a následujícího roku 1636 předána.

 

Magdalena Zeidler tak získala v severních Čechách panství Mimoňské a Děvínské zpět. Vyhnula se používání šlechtického titulu Berbisdorf a nesla jméno své rodiny Röhling von Hirschberg v Čechách. Panství Mimoňské a Děvínské dokázala držet až do své smrti v roce 1649 a odkázala je svým dětem. Synovi Johannovi Sigismundovi Zeidlern von Berbisdorf narozeného 31. srpna 1627 na zámku v Mimoni (zemřel 11. července 1696 v Berbisdorfu) a dceři Magdaleně Zeidlern von Berbisdorf († 1703).

Za dva roky, v roce 1651 prodali sourozenci panství mimoňské a děvínské Johannovi Putzovi z Adlerthurnu, císařskému rakouskému komisaři pro konfiskace po bitvě na Bílé hoře u Prahy.

 

Článek je volně šiřitelný pod licencí CC-BY-SA 3.0 - Uveďte původ, zachovejte licenci.

 

 

Zpět