Městské veřejné osvětlení

Osvětlení ulic v Mimoni bylo zavedeno poměrně pozdě, teprve v druhé polovině 19. století. Byly to petrolejové lampy a rozsvěcovaly se jen za bezměsíčních večerů počínaje měsícem září a dubnem konče. Lampy se rozsvěcovaly po setmění a náplň petroleje vydržela do deseti, zřídka do jedenácti hodin. Záznam z roku 1870 uvádí že výdaje na osvětlení ulic obnášely 200 zlatých ročně. Město se však rozšiřovalo, bylo třeba zřídit další lampy a tak v roce 1897 stouply náklady již na 950 zlatých. V roce 1890 začíná město projektovat připojení Mimoně na elektrickou síť, aby bylo možno osvětlovat nejen ulice, ale i domácnosti a modernizovat v podnicích výrobu pomocí elektrických motorů.

Zároveň vyjednával také majitel tzv. Horního mlýna (dnes objekt TS) František Freyer s firmou Schuckert ve Vídní o zřízení elektrárny na vlastní náklady. V roce 1897 získal od města na dobu 25 let koncesi k provozu elektrárny. Potřebné stroje byly instalovány a od 1.listopadu 1898 začala elektrárna vyrábět elektrický proud. Vedení stálo 54 049 zlatých. Vestavěná turbína (systém Knopp) dávala 75 HP. Dne 26.11.1898 byly prvně osvětleny ulice Mimoně elektřinou. V následujícím roce byl vedle turbíny postaven v Brně vyrobený parní stroj o síle 100 HP čímž se výroba proudu zvýhodnila. Dne 24.1.1901 přešel majetek koupí za 250 000 K (rakous. Korun) do rukou firmy Hirchmann a Wildner z Liberce. Tehdy bylo osvětlení zlepšeno a mělo 142 lamp se žárovkami o síle 25 W. Podle smlouvy platilo město za jednu lampu ročně 24 K a náklad tedy činil 3406 K. Světla se rozsvěcela při stmívání a vypínala se o půlnoci. Staré petrolejové lampy a lucerny odkoupila obec Jestřebí, která zaváděla roku 1904 místní osvětlení . Mimoňská elektrárna se postupně modernizovala, byla vybavena akumulátory a kromě142 lamp veřejného osvětlení zásobovala ve svých počátcích ještě okolo 3 600 žárovek, 12 oblouk.lamp a 10 elektromotorů. Vyráběný proud byl stejnoměrný třífázový o napětí 2 x 150 V. Vodní turbína s par. strojem pracovala na jedné transmisi, která poháněla 2 dynama základní a 1 dynamo přídavné o 12 000 W 130V k napájení akumulátorové baterie, jež sestávala ze 190 článků (systém TUDOR a mohla napájet 800 žárovek po dobu 5 hodin bez provozu strojů. Kilowatthodina se platila 72 hal. za světlo a 30 hal. za motor (rakouské měny). V roce 1920 se stala elektrárna majetkem města Mimoně. Byla vestavěna nová turbína (systém Kaplan) a r. l922 uskutečněno již dříve zamýšlené spojení s Podještědským elektrár. družstvem za účelem dodávky chybějícího proudu pomocí transformační stanice. Nároky města na počet lamp i motorů totiž rychle stoupaly. Před 2. sv. válkou bylo zapojeno asi 200 lamp, 100 motorů a 7 500 žárovek. Ještě v prvních letech po 2.sv. válce byla elektrárna v provozu. Pak byla výroba proudu definitivně zastavena, stroje odmontovány a budovy dány pro jiné účely. Komín byl demolován odstřelem později, 23.2.1976. Město bylo napojeno do nově vybudované celostátní sítě. Také osvětlení ulic bylo zmodernizováno a od konce r.1966 byly žárovky nahrazeny výbojkami.