Mazancové z Frymburka (1578 - 1601)

Mazancové z Frymburka byla původně pražská měšťanská rodina. Bohuslav Mazanec z Frymburka (†1589), písař menších desek zemských, získal v roce 1556 za císařské služby od krále Ferdinanda I. Habsburského vladycký list, v roce 1558 byl povýšen i se svou rodinou mezi erbovní měšťany s predikátem "z Frymburka" a v roce 1561 byl povýšen do rytířského stavu.

V roce 1575 koupil Slatiňany a hrad Rabštejnek. Ve Slatiňanech si nechal císařským stavitelem Ulricem Aostallisem de Sala postavit nový zámek.  Byl dvakrát ženatý. První ženou byla Dorota Hirschbergerová z Königshainu a druhou Helena Škopková z Bílých Otradovic. Bohuslav Mazanec koupil v roce 1578 od Karla z Bieberštejna i panství Mimoň s pustým hradem Ralsko. Tehdy byl ještě se svou první ženou Dorotou, dcerou Jindřicha Hyršpergara z Kynigsheimu na Vartenberku. Jan Mazanec z Frymburka, syn z prvního manželství, prodal v roce 1594 Slatiňany a Rabštejnek Zikmundovi Karlíkovi z Nežetic, který zámeckou budovu dokončil.

Hned po koupi Mimoňského panství, nechává Bohuslav Mazanec z Frymburka postavit v Mimoni novou školu. Tehdy ještě dřevěná budova stála v místech, kde později vnikl hostinec "Zur Traube" ("U Hroznu"),  budova dnešního hotelu Beseda v Nádražní ulici .

Městu Mimoni potvrdil svobody i konfirmaci, kterou městu vydal Karel z Bieberštejna. To vše v listině, kterou na žádost purkmistra a konšelů vydal 25. července roku 1579. Vydal kodex o svobodách ve věci obnovování rady, vedení městských počtů a dalších záležitostí. Tento kodex vydal 16. října roku 1580.

Město Mimoň bylo v té době bohatým městem s velkým množstvím řemeslníků, kteří se začali pravděpodobně už od roku 1581 združovat do cechů. Ve městě byl i měšťanský, později panský pivovar s několika hostinci, byly zde i tři mlýny, jejichž existence pravděpodobně spadá před rok 1600. Horní mlýn později panský na Ploučnici, Dolní mlýn později papírna na Ploučnici a mlýn na střelný prach na Panenském potoce, zničen výbuchem v roce 1710.

Bohuslav Mazanec z Frymburka přikoupil od Karla z Bieberštejna 14. května 1582 ves Svébořice, s lesem zvaným Zbinsko.

7. ledna 1589 sepisuje Bohuslav Mazanec z Frymburka poslední vůli, v níž jmenoval poručníky svých nezletilých dětí. Vedle jeho již druhé manželky Heleny Škopkové z Bílých Otradovic to byli Jan Fridrich ze Žerotína na Černíkovicích, Albrecht Kapoun ze Svojkova na Hlušicích a Erasmus Hyršpergar z Kynigsheimu, spolumajitel Vartenberku. Za nedlouho na to Bohuslav Mazanec z Frymburka umírá.

Jeho syn Jan z prvního manželství se po návratu ze studií ve Zhořelci ujímá poručnictví nad nezletilým bratrem Karlem z druhého manželství, jehož matka se podruhé provdala. Roku 1591 se Jan Mazanec z Frymburka vyrovnává se svou macechou, kterou vyplatil. Spolu s bratrem Karlem se pak rozdělili. Jan si ponechal Slatiňany a bratr Karel Mimoň.

Karel Mazanec z Frymburka se v roce 1596 oženil s Marií Magdalenou Robmhápovou ze Suché, které pojistil věno ve městečku Mimoni. Ale již v roce 1601 prodává panství Mimoňské, které čítalo hrad Ralsko, městečko Mimoň, tehdy nově postavený panský dům v Mimoni, ves Scheibendorf (Vokrouhlou, Okrouhlou), ves Kalgendorf, Rabendorf (Vranov), vsi Alt Hoflitz (Starý Hvězdov), Neu Hoflitz (Nový Hvězdov), Neudorf bei Rehwasser (Nová Ves u Srního potoka, dnes Srní potok), ves Schwabitz (Svébořice), les řečený zbinsko a les pod pustým hradem Ralskem, Janu Myllnerovi z Mulhausenu.

Rod Mazanců z Frymburka vymřel po přeslici kolem roku 1620.