Lasvice (Klemensdorf)

Zhruba na místě dnešních domů stávala původní ves Lasvice, poprvé zmíněná při obcházení hranic panství v roce 1554 za vdovy po Zdislavu Berkovi z Dubé Anně z Vartenberka. Ves zanikla pravděpodobně za třicetileté války. Ta byla nejstrašnější evropskou válkou všech dob, protože pokud bylo před stavovským povstáním v Čechách 738 měst a městeček, 34 tisíc vsí spolu se třemi miliony obyvatel, v roce 1649 zůstalo ušetřeno hrůz 239 měst a 6 tisíc vesnic s necelými 800 tisíci obyvateli. Zákupské panství zažilo první vpád 25. a 26. ledna 1621, kdy tudy ustupovalo saské vojsko hraběte Solmse. Jelikož nedostalo 6000 zlatých výpalného, byl vypleněn zámek spolu s celým městem a nebyla ušetřena ani berkovská hrobka. Druhé velké rabování a vypalování zažily Zákupy 1. října 1634 opět od saského vojska generála von Armina a naposledy byly Zákupy vypleněny Švédy generála Bannera v roce 1639.

Lasvice nebyly obnoveny ani za Anny Marie Františky, velkovévodkyně z Toskány, která jinak věnovala rozvoji Zákup a okolí velkou pozornost. Teprve její vnuk, bavorský vévoda Klement František de Paula (Clemens Franz de Paula von Bayern), po smrti své matky, Marie Anny Karolíny z Neuburgu vydal v roce 1752 povolení asi desítce mužů postavit nová obydlí na místě zaniklé původní vsi. 

Vévoda Klement František se narodil 19. dubna 1722 v Mnichově, jeho jediná sestra vévodkyně Terezie Emanuela zemřela bohužel předčasně ve dvaceti letech. Oženil se 17. ledna 1742 v Mannheimu s dcerou Josefa Karla von Pfalz-Sulzbach s Marií Annou, mezi lety 1748 a 1756 se jim narodil syn a tři dcery, ale všichni zemřeli již v dětském věku. Po smrti Maxmiliána               
Josefa III. Bavorského v roce 1745 se stal Klement František do konce svého života korunním princem Bavorska. Zemřel 6. srpna 1770 v Mnichově.

Nově založená ves, pojmenovaná po vrchnosti Klemensdorf, postupně vzkvétala, proto mohl v roce 1797 zahájit učitel Kajetán Fridrich vyučování v jednotřídní škole v pronajatém objektu. Němečtí osadníci vsi přezdívali Hemme, podle Hemmen! = Brzdit! Tak prý volali vozkové při sjíždění z vesnice vytesaným úvozem.

Dle záznamu v kronice 18. září 1779 projel přes vesnici při své inspekční cestě severními Čechami císař Josef II. směrem ze Zákup do Svojkova. Na těchto cestách hledal císař s vojenskými odborníky místo pro vybudování zádržného opevnění proti Prusku (Terezín).

26. července 1829 přišel na svět v Klemensdorfu Ignác Grasse. Vystudoval medicínu a byl v letech 1868 až 1872 městským lékařem v Liberci, posléze krajským lékařem a v letech 1874 až 1887 předsedou spolku německých lékařů pro Liberec a okolí.

Roku 1831 byla zahájena stavba nové německé jednotřídní školy, která byla vysvěcena o rok později. V roce 1850 byla ves administrativně připojena ke Starému Šidlovu (Alt Schiedel). Obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, sadařstvím a prací v lese. Mnoho obyvatel také pracovalo ve firmách v Zákupech. V roce 1873 byla škola rozšířena z jednotřídní na dvoutřídní a po třinácti letech jí bylo přistavěno první patro. Při sčítání lidu v roce 1900 zde žilo 321 obyvatel v 77 domech. Po roce 1904 se začalo vedle německého pojmenování užívat také české pojmenování Lasvice. Ves se v roce 1924 osamostatnila. Lidé se scházeli v hostinci Mariánská výšina (Marianenhöh), kde byl i taneční sál.

Po skončení 2. světové války došlo k hromadnému „odsunu“ německého obyvatelstva, kdy Zákupy s přilehlými obcemi muselo opustit 3300 sudetských Němců a došlo k zabrání opuštěných nemovitostí lidmi z vnitrozemí. Úřad pro osidlování pohraničí spadal pod výkon funkce KSČ, takže nebylo divu, že komunisté pak vyhráli v pohraničí první poválečné volby.  3. září 1946 bylo zahájeno v místní škole vyučování v českém jazyce, učitelem a zároveň řídícím byl Miloš Bašta. Mezi lety 1950 a 1952 byly k Lasvicím připojeny obce Starý a Nový Šidlov, všechna tři sídla pak byla připojena 12. června 1960 k Zákupům. V roce 1965 žilo v Lasvicích a okolí 147 obyvatel, dnes je zde asi 50 stálých obyvatel, zbytek v celkově asi 50 staveních jsou chalupáři.

V Heimatnachrichten č.1/2016, vydávaných v Německu pro místní i zdejší občany německé národnosti se k Lasvicím váží 5. 1. již 89. narozeniny Teuto Wernera (Friedenstr. 19, 67734 Katzweiler) a 18. 1. krásné 90. narozeniny Huberta Wernera (Dürerstr. 45, 45768 Marl) – oba museli Lasvice opustit po roce 1945.

Za habsburských majitelů Zákup byla postavena kaple, zasvěcená sv. Josefu z Calasanzy. Patřila pod duchovní správu děkanství Zákupy.

Světec se narodil 11. března 1556 v hradě Calasanza jako druhý syn majitele panství. Po studiu teologie přijal Josef 17. prosince 1583 kněžské svěcení, spravoval farnosti v okolí a posléze se stal generálním vikářem urgellské diecéze. Po smrti otce rozdal svou část dědictví a odešel do Říma, kde působil v chudobincích, nemocnicích a věnoval se mladým. Ve své farnosti sv. Doroty založil první bezplatnou školu v Evropě, kterou navštěvovalo více než tisíc dětí. V roce 1617 získal od Pavla V. potvrzení kongregace Řeholních kleriků zbožné školy, lidově piaristů. Roku 1634 za kardinála Františka z Dietrichštejna vznikla jejich první provincie na Moravě (Mikulov, Strážnice, Lipník nad Bečvou). V Novém Boru působila piaristická škola od 7. května 1763 do roku 1870. Vychovala i mnoho pozdějších sklářských odborníků.

Josef z Calasanzy zemřel v Římě 25. srpna 1648. Přes krátkodobé odnětí výsad papež Klement IX. povýšil v roce 1669 piaristy na řád a Josef byl papežem Benediktem XIV. roku 1748 blahořečen a roku 1767 kanonizován. Od roku 1948 je patronem všech křesťanských základních škol na celém světě.

Zdeněk Rydygr

Zdroj:
Zákupy ve starých fotografiích, poděkování patří také Ing. Jaroslavu Panáčkovi, fotografie pochází z archivu Ing. Stanislava Kňoborta, úvodní fotografie Wikipedia, autor "Zákupák"